Von Glitschka: Vektory základní výcvikVždy, když jsem v Illustrátoru něco ručně překresloval do křivek, trápilo mě umisťováním bodů – nevěděl jsem, kam přesně je dát a jak moc vytáhnout táhla. Vždy jsem to nakonec nějak odhadl, ale většinou to nebylo ono. Buď jsem nebyl schopen natvarovat křivku přesně podle předlohy (málo bodů) a nebo naopak bylo velmi těžké docílit plynulých křivek (moc bodů). Proto se mi velmi zalíbila metoda hodinového strojku (MHS) v knize Vektory základní výcvik od Von Glitschky.

Tato metoda určuje, kde všude na křivce bude potřeba udělat kotevní bod aby výsledek přesně kopíroval předlohu a při tom výsledná křivka obsahovala ideální počet bodů (tedy ani málo ani moc). Samozřejmě, že občas můžete použít méně bodů, než doporučuje tato metoda, ale výsledkem pak budou nepřesnosti a horší manipulace (při drobné změně tvaru už křivku nenatvarujete tak, jak potřebujete bez přidání dalšího bodu). A naopak, pokud použijete více kotevních bodů, bude se s nimi špatně pracovat při změně tvaru křivky a výsledkem budou zase nepřesnosti.

Metoda hodinového strojku spočívá v tom, že si představíte ciferník hodin (proto metoda hodinového strojku!) a kotevní body umístíte na 3., 6., 9. a 12. hodině – viz asi nejjednoduší objekt – kružnice:

Metoda hodinového strojku na kružnici

Ne vždy je ovšem tvar tak jednoduchý a souměrný. U nepravidelných tvarů můžete ciferník podle potřeby natočit nebo i zdeformovat, můžete jej přiložit zevnitřvně křivky, podle potřeby. A na rozdíl od kružnice či elipsy využijete jen některé z bodů (připomínám, že se jedná o body na 3., 6., 9. a 12. hodině ciferníku). Ovšem nezapomeňte také na to, že táhla by měla tvořit vždy tečnu. A co s ostrými rohy? Ty jsou nejjednodušší – tam bude vždy rohový kotevní bod. Zpočátku to možná vypadá komplikovaně, ale po chvilce trénování už budete v každé křivce vidět samé ciferníky.

Od teorie k praxi

Ale přejděme od teorie k praxi. Na papír jsem nakreslil tužkou jednoduchou ilustraci, tu jsem ofotil (lepší je to naskenovat, ale to bych se musel zvednout ze židle), ve photoshopu trochu upravil, oříznul a otevřel v Illustrátoru, kde jsem nejprve nastavil 50% průsvitnost a pak celou vrstvu zamknul, aby se mi lépe pracovalo. Tuto výslednou předlohu si můžete stáhnout a sami si na ní zkusit aplikovat metodu hodinového strojku: predloha.jpg. A nebo si alespoň v duchu představte, kam byste umístili jednotlivé kotevní body:

Předloha pro obkreslování

Pro představu ukáži, jak jsem ciferník postupně přikládal já – červené body představují místa budoucích kotevních bodů:

Ukázka přikládání ciferníků

A tady je moje hotová křivka:

 Obkreslená ilustrace

Tím ale celý proces nekončí, je potřeba si chvíli odpočinou a ke křivkám se znovu vrátit a poopravovat je tak, aby byly plynulejší a ladnější. Odpočinek rozhodně nevynechávejte, protože čím déle na to budete soustředěně koukat, tím méně chyb zahlédnete – já až teď při psaní tohoto článku vidím přímo spoustu chyb – míst, kde by křivka mohla být mnohem hladší a plynulejší.

Výsledná křivka

A to je vše, pokud chcete vidět více příkladů, podívejte se do výše zmíněné knihy a nebo na videotutoriály autora této metody. Nyní je jen na vás, jestli si tuto metodu vyzkoušíte a začnete ji používat (trénovat).